Diskusní fórum modelářů

Námět k zamyšlení....

Ze sportu: V rámci juniorského soutěžního klání našeho klubu "Doutíkal z.s." jsou výsledky v běhu na 100 metrů následující

Karel Novák 12,00 vteřin
Demeter Ludvík 12,67 vteřin
Horvát Nadlesný 11,98 vteřin

Zasíláme výsledky s podobiznou účastníků a žádáme o proxy zařazení našich reprezentantů do vaší soutěže.

Čest vašemu konání.

Nepřipomíná vám tento úvod známý, až podezřele v modelářské praxi běžně zavedený úkaz? Takto to dnes vypadá na modelářských akcích skrz naskrz republikou. Z proxy se stal obecný standard a tak je úplně běžné tleskat starému pánovi, přebírajícímu cenu v zastoupení juniorské kategorie, případně jeden, dva, chlapci, přebírající ceny za 10 různých proxy jmen z jejich klubu. Táži se je toto v pořádku? Jak tomu má rozumět chlapec či děvče vstávající v 6. hodin ráno, vydávajíc se daleko od domova na modelářské klání, na kterém nemá šanci potkat vrstevníka? (Nechci se nikoho dotýkat, nicméně ona i ta prezentovaná práce občas nevypadá na věk, který je uveden na startovním lístku...)
Ale co už, že... soutěž běží, ceny se předají a za týden se to samé děje v jiném městě, na jiné akci, jako přes kopírák…

Nenastal čas se nad touto situací zamyslet?

Nenastal čas na změnu?

Nebo postačí onen často slýchaný argument - “on by jinak nikdo ty dětské modely nevozil a pak by celé juniorské klání zaniklo” ?
A není náhodou opak pravdou? Neobíráme proxy soutěžením nepřítomné juniory o pocit vítězství a hlavně o uznání přítomných? Jaká je největší odměna pro herce? Pominu-li finanční stránku - POTLESK a uznání publika! A není to u nás to samé??? Co si odnese proxy junior za uznání? Nebo si myslíte, že mu postačí informace o tom jak někde v horní - dolní vyhrál? Někdo mu přiveze diplom, asi i nějaký ten model jako cenu, ale má to pro něj opravdu to kouzlo? V nejhorším případě oceněný junior ani nemusí vědět, že někde soutěžil..

Uznávám, že modelů by na soutěžních stolech patrně ubylo. Na druhou stranu, proč nevyhlásit nesoutěžní juniorské kategorie, v nichž by právě nepřítomní mladí modeláři mohli prezentovat své práce, dovezené vedoucími kroužku, či rodiči? Pokud by pořadatelský klub takovou kategorii i následně důkladně prezentoval, umím si představit, že odměnou pro stavitele je i fotka právě toho jeho díla, šířená světem!

A tak se znovu táži... nenastal čas na změnu?

Jaký názor zastáváte?

PS: V našem klubu (KVL) jsme zavedli v praxi ocenění přítomného juniora stavebnicí z námi vydávané edice a tištěným diplomem, nepřítomný proxy junior dostává pouze diplom. Toť náš příspěvek, první vlaštovka, na tomto poli, které by zasloužilo jarní orbu.

Jsem proti zastupování dítěte na soutězi.
Všiml jsem si toho na akcích a nelíbí se mi, když ceny přebírá zástupce.
Je potřeba je vychovávat i po této stránce.

Má dcera kdysi jezdila po soutěžích se mnou a přebírat si cenu pro ní byla pocta a měla z toho ocenění radost.

Kolik rodičů pojede s dítětem na soutěž?
Kolik vedoucích kroužků si (v dnešní předpisy sešněrované době) vezme na triko naložit děcka do auta (nebo nedejbože vlaku/autobusu) a jet s nima někam daleko na soutěž?

Kdo nechce vidět, neuvidí, kdo nechce slyšet, neuslyší... budeme-li hledat důvod proč to nejde, vždy nějaký najdeme....není efektivnější hledat prostor pro změnu?

Jen technická - bavíš se o juniorech (15-18 let) nebo o žácích (9-15 let)?

Bavím se všeobecně o 0 - 18 let. Mimo SMČR....klasické domácí výstavní soutěže hodnocené pořádajícím klubem z pozice líbí - nelíbí.

Horší je, když se nechce, než když to nejde.

Srovnávat modelařinu s atletikou je dost pošetilé...
...jako pořadatel jsem vděčný a nesmírně rád za každý dětský/juniorský model na soutěži. Tím pádem oceňuji, když vedoucí kroužku nebo jeden z tátů přiveze i modely kluků, kteří nemohli nebo nechtěli přijet.

Pokud chtějí Veselí lepiči kádrovat, mohou. V Děčíně to nikdy dělat nebudeme.

Letos jsme opět stavebnice i diplomy rozdali i oceněným modelům v zastoupení a doufáme, že se dostaly tam, kam měly.
Z Horní Dolní zdraví Z.

Zdeněk_Fabík píše:Srovnávat modelařinu s atletikou je dost pošetilé...

proč? soutěžení je snad jedno ne... ať jsem modelář, nebo atlet... jen je na té atletice dobře vidět, ja zvrácené je "soutěžení" bez osobní účasti...

Zdeněk_Fabík píše:...jako pořadatel jsem vděčný a nesmírně rád za každý dětský/juniorský model na soutěži.

a kde bereš tu jistotu, že jsou to dětské modely, když nevidíš toho soutěžícího? nenarážím na nikoho konkrétního, ptám se v obecné rovině...

Zdeněk_Fabík píše:Pokud chtějí Veselí lepiči kádrovat, mohou. V Děčíně to nikdy dělat nebudeme.

trochu silné slovo "kádrovat" nezdá se ti? Tady s trochu jiným významem že... a navíc... nikoho nenutíme, jen jsme vyslovili názor s nadějí v rozdmýchání debaty... klidně si Vaší soutěž dělejte po svém, v tom Vám opravdu nikdo bránit nebude...

Ahoj Petře,
my z Horní Dolní, vidíme svět holt jinak.

Nezlob se, ale bavit se o kravinách nemá pro mne smysl. Ale jak jsem napsal, dělejte, jak myslíte.
Nesmírně oceňuji, že se systémově věnujete dětem, ale tohle je fakt úlet.

Měj se prima. Z.

Když ono je to těžké, dítě staví model třeba půl roku a pak v termínu soutěže onemocní,nebo má nějakou jinou aktivitu,tak proč mu to letadlo na soutěž nevzít

Nejlepší je, když rádoby vedoucí z nějaké postsovětské země sbírá ceny ve všech možných kategoriích dětí.
Víte určitě o koho se jedná, ne?

Závěr si udělejte každý sám.

My z Dolní Dolní to ovšem taky vidíme jinak. Celé je to o lidech. A hlavně o nás dospělých. Protože my bysme měli dětem vštěpovat pravidla a principy chování. Tak jako je naši rodiče dali nám. A pokud se chceme těm dětem věnovat a vychovat další generaci tak se tomu holt musí dát trochu péče a času.
Ale například jsem nikdy neměl problém s tím, že by mi rodiče odmítli svěřit děti. Předpoklad samozřejmě je, že tě znají, osobně i přes ty děcka a díky tomu vědí že nejsi úplný debil. Pak není problém a většinou jsou rádi že mají volnou sobotu. Navíc často nemají ani problém s tím si na tu soutěž dojet sami a udělat si výlet. Možná to tak beru proto, že vození děcek po soutěžích má u mě v rodině tradici. Otec, když jsem byl kluk, místo naleštěnýho žigula raději koupil 1203-ku, opravil jí, a sjížděli jsme soutěže po celé republice (pro případné rýpaly kteří si nic takového nevybavují, byla to funkční modelařina). Takže mi přijde naprosto přirozené, že to pro ty kluky udělám taky. A je to pro ně zajímavější než dřepět doma. Ostatně třeba rozbor po soutěži během cesty domů bývá pro ty kluky často přínosnější než hodina-dvě na kroužku. A přestože jsme malej klub z malýho města, tak poslední dobou spíš řeším problém kde sehnat za dobrou cenu "1203-ku", abychom mohli jezdit jen jedním autem. A s tou odpovědností, no, jak se u nás na vsi říká, kdo se bojí, sere v síni.

Jisté je, že plastikové modelářství je asi jediná disciplína kde se soutěží proxy. Letečtí, nebo obecně všichni ostatní funkční modeláři, vozí děti po soutěžích běžně. O ostatních sportech ani nemluvím. Snad kromě korespondenčního šachu to jaksi ani jinak nejde. U plastikáčů to jde, ale stačí se rozhlídnout po těch stolech. Každý kdo s dětmi dělá, vede kroužek, tak ví jak jsou děti v určitém věku zručné. Chápu že se vyskytují vyjímečně zručné děti, ale v některých částech republiky je jejich procento významně vyšší než jinde a poslední dobou dokonce už i mezi novorozenci. Asi tam mají dobrou vodu. Domnívám se, že někteří "duchové" by při obhajobách měli těžké problémy. Ale asi se to nikdy nedozvím, protože jsem je nikdy neviděl. A osobně si myslím že těm dětem mnohem víc škodí to, že je na soutěži rozdrbe neexistující kluk nebo ruská úderka, než když vidí že nad nima vyhrál stejnej školák jako jsou oni sami.


Otázkou samozřejmě je, jak tomuhle nešvaru zabránit. Nabízí se víc variant, všechny mají své pro i proti, ale nakonec největší problém je stejně při přejímce zjistit jestli je soutěžící přítomen (a jestli to co přinesl je skutečně jeho). V tomhle myslím my dospělí jsme velmi vynalézaví a budeme si hledat cestičky jak to obejít. Protože proxy nevymyslely ty děti. Ty by na tu soutěž jely. Ale kdo se s nima má tentononc že jo...

Myslím že "povzdech" lepičů je tu právě od toho aby se rozpoutala diskuze a začalo se to řešit. Protože upřímně pánové, neštve to jenom nás. Ale štve to především ty děti. Takže bychom se mohli dočkat stavu, kdy budou soutěžit už jen "duchové" a živý dítě na soutěži nepotkáte. A pak to bude skutečně velký problém který půjde řešit jen obtížně nebo vůbec.

S tímto souhlasím, kolikrát mi dcera říkala, proč ty jiný soutěžící nepřijeli, vadilo ji to.

petr krecek píše:Když ono je to těžké, dítě staví model třeba půl roku a pak v termínu soutěže onemocní,nebo má nějakou jinou aktivitu,tak proč mu to letadlo na soutěž nevzít

A ona je za celý rok jen jedna jediná soutěž? Kde je problém? Taky mi nejedou na každou soutěž všechny děti. To je snad přirozené. Ale dovolím si říct že během roku každé z nich dá 3-5 soutěží. Osobně.