Od verze J-25 výše je v náběžné hraně křídla reflektor. Po vypilování příslušného zářezu jsem ho obestavěl černými destičkami, vyvrtal dirku a do ní vsadil imitaci reflektoru vyseknutou z postříbřené polystyrénové destičky. Teď to ještě zalepím kouskem průhledného rámečku a pak už jen brousit a leštit...
O zaměřovačích používaných v P-38 by se dal napsat také elaborát Používaly se postupně tyto zaměřovače:
N-3B
N-3C
N-9
L-3
K-14
K-14 se měl podle všeho montovat od verze J, ale prý jich byl značný nedostatek, proto ho nalezneme až ve verzi L. Zaměřovače L-3 a N-9 si byly natolik podobné, že v jedné knížce je podrobná malůvka s popiskem že jde o L-3 a v jiné totožná malůvka s tvrzením že jde o N-9. Hledal jsem marně víc informací, možná jde o stejný/podobný výrobek dvou různých firem? Každopádně u verze J lze nejčastěji očekávat instalaci zaměřovače N-9/L-3
Zaměřovač ze stavebnice představuje zřejmě K-14, ten použijeme jen stavíme-li verzi L-5 Resinový díl pochází z kokpitové sady Aires - ten je moc velký a pod kryt kabiny se nevejde Plechový díl je Eduard a ten pasuje nejlépe. Nenašel jsem odvahu ho přilepit zevnitř na sklo, tak jsem ho dal na kryt palubní desky.
Tímto příspěvkem zpočátku nebudu ani tak nosit sovy do Athén, ty jsou totiž pro našince dost z ruky, jako spíš poctivé české dřevo do lesa - a nedělal bych to kdybych na Scalemates nezahlédl fotku modelu P-38 s bočními okny vyklopenými ve stylu Me-110. Takže: boční skla Lightningu, vyztužená do kříže, se zasouvala do bočnic kokpitu stejně jako v autě. V kokpitu byla klička, krterou se okno vysouvalo/zasouvalo. Okno můžeme modelářsky ztvárnit buď zavřené, nebo ho zkrátit v libovolné výšce. Vzhledem k tomu, že klička k otevírání byla vevnitř, nabízí se otázka, jak pilot otevíral okno když chtěl nastoupit? Zkuste si to v autě s otevřenými dveřmi a stůjte vně: na kličku nedosáhnete. Jak pilot otevíral okno když chtěl nastoupit? Jak ho zavíral po vystoupení z letadla? Pozn: Lightning neměl elektrické ovládání oken , a to ani za příplatek
On tam bude hlavně jiný převod než u stahovačky u auta, čili tou klikou netřeba zdaleka tolikrát otočit Starší verze to měly zdá se stejně, akorát horní část krytu se odklápěla na bok https://www.youtube.com/watch?v=DbJ2LyLzgOo
Díky kolegové za informace, doplnil jsem si vzdělání Pavle pozor, ta fotka co jsi sem dal je "v zrcadle", správně vypadá takhle EDIT: Ten pilot mi byl nějaký povědomý, druhé foto této série je ve Walkaroundu, totéž je ve Franksovi (Valiant) Carolina maneuvres, 1941 P-38D
Tato informace tu byla už diskutována, dám zde jen proto aby byly všechny informace na jedné hromádce: Maska od Eduardu na čelní kryt kabiny je příliš dlouhá, je nutné ji o cca 1,5mm zkrátit viz obrázek. Kabina navíc nepasuje a musí se mírně dotmelit. Špatně se to dělá
Maskovací orgie U kovového povrchu je velmi obtížné rozhodnout, který panel má být jak zbarven, fotografie jednotlivých kovových Lightningů se hodně liší, například fotografii potvrzující výkres z polské monografie AJ_Press (tmelení a stříkání stříbrné barvy vs původní plech) jsem našel jednu jedinou a ostatní fotografie takto stříbrně zbarvený P-38 nepotvrzují... Kresba která se tu objevila v jiném tématu a která odlišuje panely asi na 6 odstínů barev Alclad mi přijde "přestřelená" - no a tak udělám stříbrný povrch na "pocit" jak se mi bude líbit s přihlédnutím k fotografiím konkrétního letounu. Na internetu jsem našel dvě výživná témata věnující se pilotovi a jeho letounu s dalšími fotografiemi. https://ww2aircraft.net/forum/threads/d ... 096/page-6 https://www.americanairmuseum.com/archi ... aul-j-sabo Překvapil mě záběr pilota v kabině se starším typem pancéřové opěrky - že by ještě tento konkrétní P-38J-25 byl takto vybaven? Nebo jde o jiný letoun? EDIT: Jde o jiný letoun, možná je to ten co je pojmenovaný IONE? Další překvapení byl záběr na levý závěsník s dobře patrnou střeleckou kamerou z verze L: že by polní modifikace? Na této verzi by ta kamera v závěsníku neměla být... Uff...
Přílohy
Naposledy upravil HALOGEN dne 06 kvě 2024, 06:33, celkově upraveno 2