Diskusní fórum modelářů

Na duben je firmou Eduard ohlášeno vydání stavebnice GUSTAV pt.2, která bude věnována pozdním verzím Bf-109G-6/G-14 a protože plastové díly pro pozdní verze jsou obsaženy již v předchozím vydání raných verzí Bf-109G-5/G-6, můžu začít se stavbou G-14 už nyní. Pro stavbu jsem si vybral italský marking 5a Squadriglia, 2°Gruppo ANR a chtěl jsem se tak vrátit k nedokončené tematické stavbě Bf-109 vs Jugs over Italy. Nakonec jsem se ale rozhodl založit na tuto stavbu nové téma číslo 2 s tím, že si postavím i dalšího Thunderbolta. Jednak mi z předchozí stavby zbyly ještě nějaké obtisky na 350.FG a pak také stavebnice P-47 od Tamiye patří k těm, které mi tak nějak přirostly k srdci a strašně rád se k ní vracím.

Obecný tématický úvod k souboji italské Aeronautica Nacionale Repubblicana (ANR) s americkou 12. taktickou leteckou armádou (12.AF) jsem popsal v předchozí stavbě zde, takže v obvyklém historickém okénku na zahájení stavby se budu věnovat dvěma konkrétním událostem, které jsou spojeny se zvolenými markingy.

Byl duben 1945 a neodvratně se blížil konec války. Pro postupující spojeneckou 15. a 6. skupinu armád v Itálii představovalo nepřátelské letectvo největší potenciální hrozbu a pro celou 12.taktickou leteckou armádu se v závěru Italského tažení stala letadla a letiště Luftwaffe a ANR primárním cílem.

Černý den pro ANR

2.4.1945 vzlétlo z Aviana a Osoppa celkem dvacet čtyři Bf-109 od 2°Gruppo ANR, a přestože se tři stroje kvůli technickým problémům otočily zpět, zbytek pokračoval směrem ke Gardskému jezeru. Přibližně někde nad městem Brescia zachytili velkou formaci B-25 doprovázenou P-47D od 350.FG. Italové si zřejmě neuvědomili, že jde o dvě samostatné formace bombardérů se stíhacím doprovodem letícím paralelním kurzem, a tak vystoupali, aby zachytili první bombardéry, které viděli. To je navedlo přímo do cesty 346.FS, která je zasáhla deflektivní střelbou pod úlem 90 stupňů. Téměř současně zaútočily také letouny od 347.FS na druhou formaci Messerschmittů a v následujícím leteckém souboji přišli Italové o 12 strojů bez nároku na jediné vítězství.

Aby toho nebylo málo, narazili tři Bf-109 vracející se z této letecké bitvy na pár hlídkujících Thunderboltů, tentokrát od 345.FS. V následujícím desetiminutovém souboji nad městem Verona zahnali američtí piloti dvě Bf stodevítky do hradby protiletadlové palby, přičemž jedna z nich byla poškozena a druhá uletěla. Následně pronásledovali i třetí stroj, který jeho italský pilot po zinkasovaných zásazích opustil na padáku.

V této letecké bitvě utrpěla ANR katastrofickou porážku, když ztratila ne méně než 14 Bf 109, přičemž šest pilotů padlo, aniž přitom způsobila jakékoliv ztráty na straně americké 12.letecké armády.

: Zřejmě jediná existující fotka Bf-109G-14 velitele 5a Squadriglia Maria Bellagambi.

: A tady je grafická interpretace kamufláže v trochu odlišném podání, než má Eduard. Jde zejména o popis vrchních barev RLM75/83 a barvu spodního motorového krytu, i když v novém vydání GUSTAV pt.2 se již obě interpretace shodují na provedení v barvě spodních ploch.

Smrt velitele den před kapitulací

1.5.1945 byl velitel 345.FS Maj. Edward Gabor spolu se svým wingmanem 1/Lt. Frankem Judiou pověřen provést ozbrojený průzkum v oblasti Udine. Jejich letouny byly pro tento úkol kromě kulometné výzbroje s 3000 náboji na každý stroj osazeny také také rakomety M10. Druhá sekce složená ze čtyř P-47 od 345. FS (por. Poteet, Price, Fisher a Olney) měla za úkol zaútočit na letiště Osoppo na severu Udine. Ke vzletu došlo v 09.25 hodin a v 10.15 hodin dosáhly Thunderbolty cílové oblasti. Na zemi zároveň nastal velký zmatek, když Němci vyhodili do povětří ranvej a pojezdové dráhy na letišti a připravovali se připojit ke zbytku kolony ustupující na sever po dálnici. Čtyři P-47 ze druhé sekce zaútočily na letiště a ustupující kolony, ale piloti byli zaskočeni silnou protiletadlovou obranou, přičemž byla zaznamenána také palba z čtyřhlavňového 20mm kanonu umístěného na železničním vagónu.

Zprávu o silné protiletadlové obraně protivníka předali vysílačkou první sekci vedené maj. Gaborem, ale ten pokračoval se svým wingmanem směrem k oblasti a rozhodl se zaútočit na dlouhou řadu nákladních aut na dálnici. Po prvním úspěšném průletu se Gabor rozhodl provést i druhý, ale jeho letoun byl zasažen přesnou dávkou těžké kulometné palby ve výšce pouhých 50 m nad zemí. Začal okamžitě ztrácet výšku a letoun přešel do výkrutu, dokud jeho levé křídlo nenarazilo na zem. Po dopadu v plné rychlosti se jeho Thunderbolt P-47D-27RE "Rapin Ravin" nejprve rozlomil na dvě části, než byl úplně zničen. Velitel 345.FS Maj. Edward Gabor zemřel v kokpitu svého stroje pouhý den před podpisem bezpodmínečné kapitulace německých sil v Itálii.

: Zřejmě jediná existující fotka P-47D velitele 345.FS Maj. Edwarda Gabora. Tady jsou Thunderbolty vyzbrojeny 110Gal zápalnými nádržemi s Napalmem.

: Další fotka Thunderboltů od 345.FS opět s napalmovými nádržemi.

Od tohoto víkendu je dostupná stavebnice GUSTAV pt.2, takže šup na stavbu Bf-109G-14, dokud je to aktuální.
V kokpitu jsem tentokrát použil minimum leptů a jediná úprava spočívala v nahrazení průhledné palivové trubičky drátkem.

Ke stavbě opět jen pár poznámek k tomu, co je potřeba tmelit a upravit. V nové stavebnici GUSTAV pt.2 jsou tyto úpravy popsány přímo v návodu, přesto si zde dovolím vložit pár fotek a krátký komentář:

1- Zatmelená spára na vrchním krytu motoru v provedení "Erla", kterou jsem měl na předchozí stavbě G-5 nedotmelenou.

2 - Krytku pro plnění MW50 jsem v souladu s návodem nechal, i když stroj Maria Bellagambiho údajně neměl nainstalováno zařízení MW50 a nemá v tomto místě naznačený ani trojúhelníček s popisem paliva. Obdobně jsem postupoval i se zadní částí v kokpitu - zvolil jsem verzi s výstupkem.
3 - Krytka pro plnění startovací nádrže ponechána, i když v návodu je doporučeno její tmelení bez ohledu na zvolenou kamufláž. Pravděpodobně se jedná o chybu, neboť pomocná nádrž pro startování motoru byla instalována na všech pozdějších verzích.
4 - Zatmelena krytka, která se vyskytovala jen u verzí s kanonem MK108.

5 - Dodělána krytka na anténu typu Morane. Tady mne trochu doběhlo to, že stavím ze stavebnice GUSTAV Pt.1 určené pro ranné verze G-5/6. V aktuální stavebnici Pt.2 je tohle vyřešeno přímo na výlisku křídla, což jsem tedy popravdě nečekal.

Dal jsem surf a preshading.

Před víkendem mi přišla čerstvě vydaná stavebnice Gustav Pt.2 a při prohlídce návodu jsem narazil na doporučení zatmelit u kamufláže "I" krytku pro plnění oleje. To mi přišlo poněkud zvláštní, takže jsem hledal na internetu a zjistil jsem, že Bellagambiho stroj byl zřejmě nějaký atyp, který měl větší olejovou nádrž. Ta se používala u motorů DB605D a měla jinak umístěnou krytku plnícího hrdla - více se k tomu dá dozvědět zde. Čili návod od Eduardu sice říká a), ale už tam chybí to b).

Chtěl jsem se na to už vykašlat, ale nakonec mi to nedalo. Docela blbě se to v tom místě narývalo, takže to není zrovna výstavní provedení, ale v barvách se to pak asi ztratí.

Nádherná práce, jako vždy =D>

...hmm, dobrý research. Mne by to asi uniklo. Ináč, ja pri podobne komplikovaných miestach na prerývanie používam vyrobenú šablónu z plastovej doštičky. Do tej si naryjem tvar krytky, obstrihnem čo najrozumnejšie a potom dobre fixujem na povrch modelu páskou Tam. Potom prerývam. Plechové šablóny niekedy nejde použiť priamo na model...

Nech sa dari =D>

Díky, pánové [-o<

Recoil píše:Ináč, ja pri podobne komplikovaných miestach na prerývanie používam vyrobenú šablónu z plastovej doštičky. Do tej si naryjem tvar krytky, obstrihnem čo najrozumnejšie a potom dobre fixujem na povrch modelu páskou Tam. Potom prerývam. Plechové šablóny niekedy nejde použiť priamo na model...

Děkuji za tip. ;-I

Dělal jsem to podobně, jen v pozitivní variantě - vyříznul jsem si z plastové destičky krytku, kterou jsem pak nelepil na trup a okolo ní naryl drážku. Následně jsem pak nalepenou šablonu obrousil. Nicméně, varianta s negativem bude možná jednodušší a ve výsledku i efektnější - příště určitě vyzkouším.

Lehce off-topic, ale když už tady mluvíte o plechových přerývacích šablonách, tak se zeptám jak fixujete "plechovou" šablonu při samotném přerývání? Přiznávám, že s tím mám problém i když ryju na relativně dobrém místě (třeba na křídle). Ta potvora strašně klouže a vyrýt hezkou linku je těžké.

Ospravedlňujem sa Marcelovi a odpoviem za mňa- plecháče pokiaľ môžem nastrihám na menšie časti, tie sa potom lepšie prichytávajú. Odporúčam po strihaní prebrúsiť povrch šablón naplocho- kôli prípadným otrepom po strihaní. V prílohe príklad fixácie- nešetrím páskou

Děkuji za vložku ohledně dorývání krytek ;-I

a teď zpátky ke stavbě. Než začnu s barvami na Bf-109G-14, tak pro pořádek ještě něco ke stavbě P-47D-27. Měl jsem ho rozestavěného už z dřívějška, takže jen v krátkosti popis úprav - onýtováno, kulomety od Master, jinak krabička.

Nastříkal jsem základ na Bf-109G-14

a přemýšlím jak dál. Takto vypadal originál.

V původním návodu Eduard (1/48) se píše o ztmavení boků trupu italskou zelenou Verde Oliva Scuro 2.

V novém návodu (1/72 Gustav Pt.2) se už nic takového neuvádí a kontrast fleků mi celkově připadá míň výstižný.

Nejvěrnější ztvárnění mi přijde tohle (je to myslím z nějaké knihy o ANR). Tady se nic o ztmavování zelenou na boku trupu nepíše, ale základní kamufláž se uvádí RLM 75/83/76.

Tak nevím, co z toho si vyberu...

Takže to ztmavení trupu jsem nakonec vyřešil takto - fleky jsou RLM 74/75 a italskou Verde Oliva Scuro 2 jsem použil jen na přetření svastiky a podklad pod emblém "Diavolo Rosso".

Nabarvil jsem si i Thunderbolta, abych mohl stavbu obou modelů dotáhnout naráz.
Předstříkání tmavších panelů.

Recyklované masky OMASK.

Tmavší panely na spodku včetně krytů výfukového potrubí a turba jsem dodělával po nástřiku základní stříbrné.

Finální výsledek kovového povrchu s rozlišenými panely.

A ještě olivový pás a barevné klapky chlazení.

Odekáloval jsem Bf-109G-14. Obtisky jsem tentokrát všechny sloupal a pro jistotu jsem dal ještě jednu tenkou vrstvu laku. Doufám, že jsem si tím opět nezalil to jemné nýtování. Trochu mně vadí ty chodníčky - s tak mizerným soutiskem jsem je tam asi neměl vůbec dávat.

Dal jsem obtisky na P-47D-27.

Trochu jsem si přidal práci, když jsem dal trupové znaky podle návodu DK Decals. Následně jsem si totiž na fotce všiml, že zrovna stroj 5A5 má atypické umístění znaku (zřejmě to dávali v každá ze dvou továren Republicu jinak).

Takže jsem musel trupové obtisky sundat a dát nové. Jinak ty výsostné znaky jsem použil ze stavebnice Tamiya - jsou to pěkný prkna, ale s vodičkami (Microscale) si nakonec jakžtakž daly říct.

Diskusní fórum modelářů

Bf 109G-14 vs Late Jugs over Italy 2, Eduard/Tamiya, 1/72

Bf 109G-14 vs Late Jugs over Italy 2, Eduard/Tamiya, 1/72

Re: Bf 109 vs Late Jugs over Italy 2, Eduard/Tamiya, 1/72

Re: Bf 109 vs Late Jugs over Italy 2, Eduard/Tamiya, 1/72

Re: Bf 109 vs Late Jugs over Italy 2, Eduard/Tamiya, 1/72

Re: Bf 109 vs Late Jugs over Italy 2, Eduard/Tamiya, 1/72

Re: Bf 109 vs Late Jugs over Italy 2, Eduard/Tamiya, 1/72

Re: Bf 109 vs Late Jugs over Italy 2, Eduard/Tamiya, 1/72

Re: Bf 109 vs Late Jugs over Italy 2, Eduard/Tamiya, 1/72

Re: Bf 109 vs Late Jugs over Italy 2, Eduard/Tamiya, 1/72

Re: Bf 109 vs Late Jugs over Italy 2, Eduard/Tamiya, 1/72

Re: Bf 109 vs Late Jugs over Italy 2, Eduard/Tamiya, 1/72

Re: Bf 109 vs Late Jugs over Italy 2, Eduard/Tamiya, 1/72

Re: Bf 109G-14 vs Late Jugs over Italy 2, Eduard/Tamiya, 1/7

Re: Bf 109G-14 vs Late Jugs over Italy 2, Eduard/Tamiya, 1/7

Re: Bf 109G-14 vs Late Jugs over Italy 2, Eduard/Tamiya, 1/7